Kurz: Vytváření a správa virtuálních počítačů s Linuxem pomocí Azure CLI
Platí pro: ✔️ Virtuální počítače s Linuxem ✔️ Flexibilní škálovací sady
Virtuální počítače Azure poskytují plně konfigurovatelné a flexibilní výpočetní prostředí. Tento kurz se zaměřuje na základní kroky při nasazování virtuálních počítačů, jako jsou výběr velikosti virtuálního počítače, výběr image virtuálního počítače a nasazení virtuálního počítače. Získáte informace o těchto tématech:
- Vytvoření a připojení virtuálního počítače
- Výběr a použití imagí virtuálních počítačů
- Zobrazení a použití specifických velikostí virtuálních počítačů
- Změna velikosti virtuálního počítače
- Zobrazení a pochopení stavu virtuálního počítače
Tento kurz používá rozhraní příkazového řádku v Azure Cloud Shell, které se neustále aktualizuje na nejnovější verzi. Pokud chcete otevřít Cloud Shell, vyberte Vyzkoušet v horní části libovolného bloku kódu.
Pokud se rozhodnete nainstalovat a používat rozhraní příkazového řádku místně, musíte mít Azure CLI verze 2.0.30 nebo novější. Verzi zjistíte spuštěním příkazu az --version. Pokud potřebujete instalaci nebo upgrade, přečtěte si téma Instalace Azure CLI.
Vytvoření skupiny prostředků
Vytvořte skupinu prostředků pomocí příkazu az group create.
Skupina prostředků Azure je logický kontejner, ve kterém se nasazují a spravují prostředky Azure. Skupina prostředků musí být vytvořená už před vytvořením virtuálního počítače. V tomto příkladu se vytvoří skupina prostředků s názvem myResourceGroupVM v oblasti eastus.
az group create --name myResourceGroupVM --location eastus
Skupinu prostředků je třeba zadat při vytváření nebo úpravách virtuálního počítače, což uvidíte dále v tomto kurzu.
Vytvoření virtuálního počítače
Vytvořte virtuální počítač pomocí příkazu az vm create.
Při vytváření virtuálního počítače máte k dispozici několik možností, jako jsou image operačního systému, velikost disku a přihlašovací údaje pro správu. Následující příklad vytvoří virtuální počítač s názvem myVM, na kterém poběží Ubuntu Server. Ve virtuálním počítači se vytvoří uživatelský účet s názvem azureuser a vygenerují se klíče SSH, pokud neexistují ve výchozím umístění klíčů (~/.ssh):
az vm create \
--resource-group myResourceGroupVM \
--name myVM \
--image UbuntuLTS \
--admin-username azureuser \
--generate-ssh-keys
Vytvoření virtuálního počítače může několik minut trvat. Po vytvoření virtuálního počítače o něm Azure CLI vypíše informace. Poznamenejte si hodnotu publicIpAddress. Pomocí této adresy je možné získat přístup k virtuálnímu počítači.
{
"fqdns": "",
"id": "/subscriptions/d5b9d4b7-6fc1-0000-0000-000000000000/resourceGroups/myResourceGroupVM/providers/Microsoft.Compute/virtualMachines/myVM",
"location": "eastus",
"macAddress": "00-0D-3A-23-9A-49",
"powerState": "VM running",
"privateIpAddress": "10.0.0.4",
"publicIpAddress": "52.174.34.95",
"resourceGroup": "myResourceGroupVM"
}
Připojení k virtuálnímu počítači
Nyní se můžete k virtuálnímu počítači připojit pomocí protokolu SSH ve službě Azure Cloud Shell nebo z místního počítače. Ukázkovou IP adresu nahraďte hodnotou publicIpAddress, kterou jste si poznamenali v předchozím kroku.
ssh azureuser@52.174.34.95
Po přihlášení k virtuálnímu počítači můžete nainstalovat a nakonfigurovat aplikace. Po dokončení zavřete relaci SSH obvyklým způsobem:
exit
Vysvětlení imagí virtuálních počítačů
Azure Marketplace obsahuje celou řadu imagí, které jde využít k vytváření virtuálních počítačů. V předchozích krocích jsme vytvořili virtuální počítač pomocí image Ubuntu. V tomto kroku pomocí Azure CLI vyhledáme na webu Marketplace image CentOS, kterou pak použijeme k nasazení druhého virtuálního počítače.
Pokud chcete zobrazit seznam nejčastěji používaných imagí, použijte příkaz az vm image list.
az vm image list --output table
Příkaz vrátí nejoblíbenější image virtuálních počítačů v Azure.
Offer Publisher Sku Urn UrnAlias Version
------------- ---------------------- ------------------ -------------------------------------------------------------- ------------------- ---------
WindowsServer MicrosoftWindowsServer 2016-Datacenter MicrosoftWindowsServer:WindowsServer:2016-Datacenter:latest Win2016Datacenter latest
WindowsServer MicrosoftWindowsServer 2012-R2-Datacenter MicrosoftWindowsServer:WindowsServer:2012-R2-Datacenter:latest Win2012R2Datacenter latest
WindowsServer MicrosoftWindowsServer 2008-R2-SP1 MicrosoftWindowsServer:WindowsServer:2008-R2-SP1:latest Win2008R2SP1 latest
WindowsServer MicrosoftWindowsServer 2012-Datacenter MicrosoftWindowsServer:WindowsServer:2012-Datacenter:latest Win2012Datacenter latest
UbuntuServer Canonical 16.04-LTS Canonical:UbuntuServer:16.04-LTS:latest UbuntuLTS latest
CentOS OpenLogic 7.3 OpenLogic:CentOS:7.3:latest CentOS latest
openSUSE-Leap SUSE 42.2 SUSE:openSUSE-Leap:42.2:latest openSUSE-Leap latest
RHEL RedHat 7.3 RedHat:RHEL:7.3:latest RHEL latest
SLES SUSE 12-SP2 SUSE:SLES:12-SP2:latest SLES latest
Debian credativ 8 credativ:Debian:8:latest Debian latest
CoreOS CoreOS Stable CoreOS:CoreOS:Stable:latest CoreOS latest
Úplný seznam můžete zobrazit tak, že přidáte argument --all. Seznam imagí je také možné filtrovat podle parametrů --publisher nebo –-offer. V tomto příkladu se v seznamu vyfiltrují všechny image, jejichž nabídka (parametr offer) je CentOS.
az vm image list --offer CentOS --all --output table
Částečný výstup:
Offer Publisher Sku Urn Version
---------------- ---------------- ---- -------------------------------------- -----------
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.201501 6.5.201501
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.201503 6.5.201503
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.201506 6.5.201506
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.20150904 6.5.20150904
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.20160309 6.5.20160309
CentOS OpenLogic 6.5 OpenLogic:CentOS:6.5:6.5.20170207 6.5.20170207
Pokud chcete nasadit virtuální počítač s použitím konkrétní image, poznamenejte si hodnotu ve sloupci Urn, která se skládá z vydavatele, nabídky, skladové položky a volitelně čísla verze pro identifikaci image. Při zadávání image můžete její číslo verze nahradit klíčovým slovem latest. To zajistí, aby se vybrala nejnovější verze dané distribuce. V tomto příkladu pomocí argumentu --image určíme nejnovější verzi image CentOS 6.5.
az vm create --resource-group myResourceGroupVM --name myVM2 --image OpenLogic:CentOS:6.5:latest --generate-ssh-keys
Vysvětlení velikostí virtuálních počítačů
Velikost virtuálního počítače určuje množství výpočetních prostředků, jako jsou procesor, grafický procesor a paměť, které jsou pro virtuální počítač k dispozici. Velikost virtuálních počítačů je třeba správně určit podle očekávané pracovní zátěže. Pokud se pracovní zátěž zvýší, je možné velikost existujícího virtuálního počítače změnit.
Velikosti virtuálních počítačů
V následující tabulce jsou velikosti rozdělené podle způsobů použití.
| Typ | Běžné velikosti | Popis |
|---|---|---|
| Obecné účely | B, Dsv3, Dv3, DSv2, Dv2, Av2, DC | Vyvážený poměr procesorů k paměti. Ideální pro vývoj nebo testování a pro malé až střední řešení aplikací a dat. |
| Optimalizované pro výpočty | Fsv2 | Vysoký poměr procesorů k paměti. Vhodné pro aplikace se středním provozem, síťová zařízení a dávkové procesy. |
| Optimalizované pro paměť | Esv3, Ev3, M, DSv2, Dv2 | Vysoký poměr paměti k jádrům. Velmi vhodné pro relační databáze, střední a velké mezipaměti a analýzu v paměti. |
| Optimalizované pro úložiště | Lsv2, Ls | Vysoká propustnost disku a V/V. Ideální pro databáze NoSQL, SQL a velké objemy dat. |
| GPU | NV, NVv2, NC, NCv2, NCv3, ND | Specializované virtuální počítače určené pro náročné vykreslování grafiky a úpravy videa. |
| Vysoký výkon | H | Naše procesorově nejvýkonnější virtuální počítače s volitelnými síťovými rozhraními s vysokou propustností (RDMA). |
Zjištění dostupných velikostí virtuálních počítačů
Pokud chcete zobrazit seznam velikostí virtuálních počítačů dostupných v konkrétní oblasti, použijte příkaz az vm list-sizes.
az vm list-sizes --location eastus --output table
Částečný výstup:
MaxDataDiskCount MemoryInMb Name NumberOfCores OsDiskSizeInMb ResourceDiskSizeInMb
------------------ ------------ ---------------------- --------------- ---------------- ----------------------
2 3584 Standard_DS1 1 1047552 7168
4 7168 Standard_DS2 2 1047552 14336
8 14336 Standard_DS3 4 1047552 28672
16 28672 Standard_DS4 8 1047552 57344
4 14336 Standard_DS11 2 1047552 28672
8 28672 Standard_DS12 4 1047552 57344
16 57344 Standard_DS13 8 1047552 114688
32 114688 Standard_DS14 16 1047552 229376
1 768 Standard_A0 1 1047552 20480
2 1792 Standard_A1 1 1047552 71680
4 3584 Standard_A2 2 1047552 138240
8 7168 Standard_A3 4 1047552 291840
4 14336 Standard_A5 2 1047552 138240
16 14336 Standard_A4 8 1047552 619520
8 28672 Standard_A6 4 1047552 291840
16 57344 Standard_A7 8 1047552 619520
Vytvoření virtuálního počítače s konkrétní velikostí
V předchozím příkladu vytvoření virtuálního počítače jsme nezadali velikost, takže se použila výchozí velikost. Velikost virtuálního počítače je možné při vytváření vybrat pomocí příkazu az vm create a argumentu --size.
az vm create \
--resource-group myResourceGroupVM \
--name myVM3 \
--image UbuntuLTS \
--size Standard_F4s \
--generate-ssh-keys
Změna velikosti virtuálního počítače
Po nasazení virtuálního počítače můžete jeho velikost změnit, čímž se zvýší nebo sníží přidělení prostředků. Aktuální velikost virtuálního počítače je možné zobrazit pomocí příkazu az vm show:
az vm show --resource-group myResourceGroupVM --name myVM --query hardwareProfile.vmSize
Před změnou velikosti virtuálního počítače zkontrolujte, jestli je požadovaná velikost dostupná v aktuálním clusteru Azure. Seznam velikostí můžete získat pomocí příkazu az vm list-vm-resize-options.
az vm list-vm-resize-options --resource-group myResourceGroupVM --name myVM --query [].name
Pokud je požadovaná velikost dostupná, dá se velikost virtuálního počítače změnit i za provozu, ale během této operace se bude vyžadovat restartování. Ke změně velikosti použijte příkaz az vm resize.
az vm resize --resource-group myResourceGroupVM --name myVM --size Standard_DS4_v2
Pokud požadovaná velikost není v aktuálním clusteru, je třeba napřed zrušit přidělení virtuálního počítače, aby mohla změna velikosti proběhnout. K zastavení a zrušení přidělení virtuálního počítače použijte příkaz az vm deallocate. Upozorňujeme, že až se virtuální počítač zase zapne, můžou na něm být odebraná všechna data na dočasném disku. Změní se také jeho veřejná IP adresa, pokud nepoužíváte statickou IP adresu.
az vm deallocate --resource-group myResourceGroupVM --name myVM
Po zrušení přidělení může proběhnout změna velikosti.
az vm resize --resource-group myResourceGroupVM --name myVM --size Standard_GS1
Po změně velikosti se může virtuální počítač zase spustit.
az vm start --resource-group myResourceGroupVM --name myVM
Stavy napájení virtuálního počítače
Virtuální počítač Azure může mít jeden z mnoha stavů napájení. Tento stav představuje aktuální stav virtuálního počítače z pohledu hypervisoru.
Stavy napájení
| Stav napájení | Popis |
|---|---|
| Spouštění | Označuje, že virtuální počítač se právě spouští. |
| Spuštěno | Označuje, že virtuální počítač běží (je spuštěný). |
| Zastavování | Označuje, že virtuální počítač se právě zastavuje. |
| Zastaveno | Označuje, že virtuální počítač je zastavený. Poplatky za výpočetní výkon se účtují i za virtuální počítače v zastaveném stavu. |
| Rušení přidělení | Označuje, že se právě ruší přidělení virtuálního počítače. |
| Přidělení zrušeno | Označuje, že virtuální počítač je odebraný z hypervisoru, ale stále je dostupný v rovině řízení. Za virtuální počítače ve stavu zrušeného přidělení se poplatky za výpočetní výkon neúčtují. |
| - | Označuje, že stav napájení virtuálního počítače není známý. |
Vyhledání stavu napájení
Pokud chcete zjistit stav konkrétního virtuálního počítače, použijte příkaz az vm get-instance-view. Nezapomeňte zadat platný název virtuálního počítače a skupiny prostředků.
az vm get-instance-view \
--name myVM \
--resource-group myResourceGroupVM \
--query instanceView.statuses[1] --output table
Výstup:
ode DisplayStatus Level
------------------ --------------- -------
PowerState/running VM running Info
Pokud chcete načíst stav napájení všech virtuálních počítačů ve vašem předplatném, použijte Virtual Machines – Vypíše všechna rozhraní API s parametrem statusOnly nastavenou na hodnotu true.
Úlohy správy
Během životního cyklu virtuálního počítače možná budete potřebovat provádět úlohy správy, jako jsou spuštění, zastavení nebo odstranění virtuálního počítače. Možná také budete chtít vytvořit skripty pro automatizaci opakovaných nebo komplexních úloh. Pomocí Azure CLI se dá mnoho běžných úloh správy spustit z příkazového řádku nebo ve skriptech.
Zjištění IP adresy
Tento příkaz vrátí privátní a veřejnou IP adresu virtuálního počítače.
az vm list-ip-addresses --resource-group myResourceGroupVM --name myVM --output table
Zastavení virtuálního počítače
az vm stop --resource-group myResourceGroupVM --name myVM
Spuštění virtuálního počítače
az vm start --resource-group myResourceGroupVM --name myVM
Odstraňují se prostředky virtuálních počítačů.
Virtuální počítač můžete odstranit, ale ve výchozím nastavení to jenom odstraní prostředek virtuálního počítače, ne disky a síťové prostředky, které virtuální počítač používá. Můžete změnit výchozí chování a odstranit další prostředky při odstranění virtuálního počítače. Další informace najdete v tématu odstranění virtuálního počítače a připojených prostředků.
Odstraněním skupiny prostředků se také odstraní všechny prostředky v ní obsažené, například virtuální počítač, virtuální síť a disk. Parametr --no-wait vrátí řízení na příkazový řádek bez čekání na dokončení operace. Parametr --yes potvrdí, že chcete prostředky odstranit, aniž by se na to zobrazoval další dotaz.
az group delete --name myResourceGroupVM --no-wait --yes
Další kroky
V tomto kurzu jste se dozvěděli o základních úkolech při vytváření a správě virtuálních počítačů, jako jsou:
- Vytvoření a připojení virtuálního počítače
- Výběr a použití imagí virtuálních počítačů
- Zobrazení a použití specifických velikostí virtuálních počítačů
- Změna velikosti virtuálního počítače
- Zobrazení a pochopení stavu virtuálního počítače
V dalším kurzu se dozvíte něco o discích virtuálních počítačů.