System Center Configuration Manager 1511 (1. díl)–Představení

V následujícím seriálu si přiblížíme produkt System Center Configuration Manager 1511. Nejdříve si vytvoříme testovací prostředí, které se bude skládat z doménového řadiče, serveru se SCCM 1511 a testovacích klientů. Dále si projdeme možnosti nasazení systému Windows, upgrade na Windows 10 a také se budeme zabývat instalací a aktualizací aplikací.

System Center Configuration Manager je nástroj, který zjednodušuje správu klientských počítačů, serverů a dalších zařízení ve větších sítích. Mezi jeho funkce patří:

  • Deplyment operačních systémů (Zero-Touch),
  • Aktualizace – integrace s WSUS,
  • Instalace a aktualizace aplikací,
  • Správa mobilních zařízeních na platformě Windows, iOS a Android,
  • Monitorování klientů.

Společnost Microsoft změnila v posledních letech svůj přístup k vydávání nových verzí svého software. Namísto jedné velké aktualizace po několika letech přistoupila na model průběžných aktualizací. První seznámení s tímto modelem proběhlo v online službách – Azure a Office 365. Následovaly Windows 10 a nyní se na tento model orientuje stále více nástrojů a aplikací. Configuration Manager není výjimkou a první verze v tomto modelu je Configuration Manager 1511, kde  číslice 15 znamenají rok vydání a 11 měsíc. V předchozích týdnech vyšla aktualizace na verzi 1602, kterou se budeme zabývat v dalších dílech.

Architektura SCCM – Sites

Configuration Manager pracuje s hierarchickým modelem. Před instalací bychom měli podle organizační struktury společnosti navrhnout architekturu a tuto následně implementovat.

  1. Central Administration Site – nejedná se o povinnou součást hierarchie SCCM. Central Administration Site zastřešuje až 25 Primary Sites, přičemž podporuje maximálně 400 000 klientů.
  2. Primary Site – tato site je v každé hierarchii povinná. Podporuje 250 Secondary Sites a až 100 000 klientů.
  3. Secondary Site – jedná se nepovinnou součást hierarchie. Její použití je typické pro pobočku společnosti, která obsluhuje 500–5000 klientů. Pro nižší počet je vhodné využít Distribution Point.
  4. Management Point – zajišťuje komunikaci klientů se Site serverem. Každá Primary Site  podporuje až 10 Management Points, přičemž každý Management Point obslouží až 25 000 klientů.
  5. Distribution Point – je místem, kde jsou uloženy soubory softwarových balíčků, jejich aktualizace a obrazy operačních systémů, a odkud je klienti stahují.  Každá Primary Site a Secondary Site podporuje až 250 Distribution Points, přičemž v jedné Primary Site může být maximálně 5000 Distributions Points. Každý Distribution Point podporuje připojení 4000 klientů.
  6. Software Update Point – už z názvu je patrné, že se jedná funkci, pomocí které je možné integrovat WSUS do Configuration Manageru. Podporuje maximálně 25 000 klientů.
  7. Fallback Status Point – tato nepovinná, ale doporučená role, zajišťuje monitorování deploymentu klientů a pomáhá najít a identifikovat klienty, kteří nejsou spravováni kvůli potížím v komunikaci s Management Point. Maximální počet klientů, které může využít Fallback Status Point je 100 000. Další informace k této roli zde na blogu, případně ve starší dokumentaci pro SCCM 2007 na TechNetu.

Další informace je možné najít na TechNetu.

Role SCCM

Configuration Manager těží ze své modulární architektury a díky ní můžeme využívat jen funkce, které opravdu potřebujeme. Budete využívat SCCM jen pro instalaci aplikací a deployment? Žádný problém. Zjistíte, že chcete umožnit uživatelům instalovat předpřipravené aplikace? Nainstalujete Application Catalog a máte řešení.

Některé role jsme si popsali již v předchozím odstavci, protože úzce souvisí s architekturou Configuration Manageru (body 5 – 7). Další zmíníme jen zběžně, protože již nebudou součástí většiny instalací.

  1. Application Catalog – jak už název napovídá, jedná se o katalog aplikací, které jsou zpřístupněné pro uživatele k instalaci. Jedná se o webovou stránku a nově od verze Configuration Manageru 1511 také o integrovanou součást klienta, kde si uživatelé mohou nainstalovat jednotlivé aplikace podle svých potřeb. V určitých aspektech to připomíná Novel ZCM.
  2. Microsoft Intune connector – označení mluví za vše. Pokud využíváte Microsoft Intune, je toto ta pravá role pro vás. Umožňuje propojit Configuration Manager s Microsoft Intune a rozšířit možnosti Configuration Manageru o pokročilou správu mobilních zařízení a další funkce. Další informace naleznete na TechNetu.

Popis všech rolí, které může poskytovat Configuration Manager (pro verzi 2012 R2) naleznete na TechNetu. V dalších dílech se budeme zabývat prerekvizitami pro Configuration Manager a následně se pustíme i do instalace.

- Jiří Janata, MSP (Microsoft Student Partner)

 

Mohlo by vás také zajímat:

(Part 1) Deploying Windows 10 using System Center Configuration Manager

(Part 2) Deploying Windows 10 using System Center Configuration Manager