Provozní režimy

Existují tři režimy, ve kterých může integrované vývojové prostředí (IDE) fungovat následujícím způsobem:

  • Režim návrhu

  • Režim spuštění

  • Režim přerušení

    Způsob, jakým vlastní ladicí modul (DE) přechází mezi těmito režimy, je rozhodnutí implementace, které vyžaduje, abyste se seznámili s přechodovými mechanismy. De může nebo nemusí přímo implementovat tyto režimy. Tyto režimy skutečně ladí režimy balíčků, které se přepínají na základě akce uživatele nebo událostí z de. Například přechod z režimu spuštění do režimu přerušení je instigován zastavením události z DE. Přechod z přerušení na režim spuštění nebo režim kroku je proveden uživatelem provádějícím operace, jako je krok nebo provedení. Další informace o přechodech DE naleznete v tématu Řízení provádění.

Režim návrhu

Režim návrhu je nerušovací stav ladění sady Visual Studio, během kterého můžete ve své aplikaci nastavit funkce ladění.

Během režimu návrhu se používá pouze několik funkcí ladění. Vývojář se může rozhodnout nastavit zarážky nebo vytvořit sledovací výrazy. De se nikdy nenačte nebo volá, když je integrované vývojové prostředí v režimu návrhu. Interakce s de probíhá pouze během režimu běhu a přerušení.

Režim běhu

Režim spuštění nastane, když program běží v ladicí relaci v integrovaném vývojovém prostředí (IDE). Aplikace se spustí až do ukončení, dokud nedojde k dosažení zarážky nebo dokud nedojde k výjimce. Když se aplikace spustí k ukončení, de přejde do režimu návrhu. Když dojde k dosažení zarážky nebo dojde k výjimce, de přejde do režimu přerušení.

Režim přerušení

Režim přerušení nastane, když je spuštění programu ladění pozastaveno. Režim přerušení nabízí vývojářům snímek aplikace v době přerušení a umožňuje vývojáři analyzovat stav aplikace a změnit způsob spuštění aplikace. Vývojář může zobrazit a upravit kód, zkoumat nebo upravovat data, restartovat aplikaci, ukončit provádění nebo pokračovat ve spouštění ze stejného bodu.

Režim přerušení se zadá, když de odešle synchronní zastavení události. Synchronní zastavení událostí, označované také jako zastavení událostí, upozorňují správce ladění relace (SDM) a integrované vývojové prostředí (IDE), že laděná aplikace přestala spouštějící kód. Příkladem zastavení událostí jsou rozhraní IDebugBreakpointEvent2 a IDebugExceptionEvent2 .

Zastavení událostí pokračuje voláním některé z následujících metod, které přejdou ladicí program z režimu pozastavení na režim spuštění nebo krok:

Režim kroku

Režim kroku nastane, když program provede kroky na další řádek kódu nebo do funkce, přes nebo mimo funkci. Krok se provede voláním kroku metody. Tato metoda vyžadujeDWORD, aby stepUNIT a STEPKIND výčty jako vstupní parametry.

Když program úspěšně provede kroky na další řádek kódu nebo do funkce, nebo se spustí na kurzor nebo na nastavenou zarážku, de automaticky přejde zpět do režimu přerušení.

Viz také